Jako již každý rok vyrazil z kraje letních prázdnin vstříc velkému dobrodružství oddíl Mravenců.Dětský klub Mravenci je součástí dětské organizace Dorostová unie sdružující podobné křesťanské oddíly a kluby po celé České […]

Jako již každý rok vyrazil z kraje letních prázdnin vstříc velkému dobrodružství oddíl Mravenců.
Dětský klub Mravenci je součástí dětské organizace Dorostová unie sdružující podobné křesťanské oddíly a kluby po celé České republice.
Mimo tajemnem a hvězdokupami zahaleným tématem, které se neslo v duchu Star Wars, byl letošní tábor ověnčen minimálně ještě jednou mimořádností – jednalo se o 25. ročník. Je až neuvěřitelné, že děti z Církve bratrské v Havlíčkově Brodě jezdí na Hodkov již čtvrt století. 

Téměř všichni vedoucí, zdravotnice a především dorostenci zahájili tábor u modlitebny Církve bratrské v Havlíčkově Brodě, kde se Mravenci přes rok každý pátek schází ke svým schůzkám.
Po naložení všech zavazadel do dodávky se děti s vedoucími vydaly na vlakové nádraží.
Už ve vlaku panovala ta správná táborová nálada a euforie. Do tábora dorazili kolem poledního. Tam se setkali i se zbylými vedoucími, kteří zde strávili uplynulý týden, aby vše bylo řádně připraveno. 

Bojovka, foto z archivu Jaroslavy Zimplové

Večer byl oficiálně zahájen tábor. Děti s drobnou pomocí vedoucích připravily slavnostní oheň. Zapálila jej čtveřice nejstarších děvčat a hlavní vedoucí zaťal sekeru, symbol jednoty a přátelství. Po zpěvu z oddílových zpěvníků a představení všech čtrnácti vedoucích byla zahájena také celotáborová hra.
Jakmile se začalo smrákat, mladší vedoucí se tajně vydali na louku nad tábořištěm. Tam později, když se zcela setmělo, zamířily i děti, aby získaly od mistrů svůj svítící kyberkrystal v barvě své družinky. Krystaly, stejně jako následně skupinky, měly čtyři barvy – žlutou, bílou, zelenou a modrou. 

Na druhý den, po slavnostním vyvěšení vlajky za zpěvu táborové písně a dopoledním biblickém programu, kde se vedoucí snažili dětem přiblížit vztah s Bohem, začaly děti za vzájemné pomoci vyrábět své „světelné“ meče, v barvě svého krystalu. Dokončily je až v pozdějších odpoledních hodinách, ale stálo to za to.
A hry mohly začít…

Všechny hry, jak skupinkové, tak na jednotlivce se vedoucí snažili zakomponovat do celotáborového příběhu, v němž šlo o dopadení Cad Banea, jednoho z největších a nejnebezpečnějších zloduchů galaxie a Sithů, tedy těch na Temné straně, kteří se zmocnili Holocronu, který obsahuje veškeré tajuplné informace o tomto vzdáleném světě. 

Kromě her a každodenních biblických programů, jejichž tématem se stalo setkání s Ježíšem, si děti užívaly i lovení šestnácti bobříků – od klasického mlčení nebo samoty, až po složitější šifry či mapy.
Po poledním klidu se mohli naučit podat první pomoc, háčkovat, či si něco dobrého uvařit anebo zahrát originální deskové hry, které mnohdy vedoucí vymysleli sami. 

Havárie lodi, foto z archivu Jaroslavy Zimplové

Vedoucí si pro děti připravili i večerní programy a to jak k hlubšímu zamyšlení, tak i odlehčených, během nichž se hrály hry a zpívaly se mimo jiné i klasické táborové písně. Rozhodně nejoblíbenější byl Nohavicův Hlídač krav nebo Jandovo Dej mi víc své lásky. 

Během čtrnácti dnů dorostence navštívili i tři, vlastně čtyři, hosti.
Prvním hostem se stali hvězdáři z nedaleké Jihlavy. Ti si připravili výrobu vlastní funkční raketky a zajímavé povídání o celém vesmíru.
O několik dní později nás navštívila učitelka přírodopisu Katka.
Tato návštěva se na první pohled může zdát nudná, ale Katka si dokázala nachystat rozsáhlý, ale hravý program o hmyzu, během něhož děti vyrobily i svého broučka. Seznámila je dokonce s výživovou hodnotou hmyzu, a právě ochutnávka hmyzu se nakonec stala bobříkem odvahy.
Poslední oficiální návštěvou byla organizace, věnující se sebeobraně – KAPAP CZECH v čele s báječným instruktorem Michalem Janouškem.
Čtvrtým táborovým hostem  byl kazatel Církve bratrské, pod niž oddíl Mravenců patří. Ten nakonec zůstal až do konce tábora a zúčastnil se výletu na raftech, ale i závěrečné celotáborové hry, během níž proběhla i bitva mezi dobrem a zlem. Dobrá strana nakonec, po urputném boji zvítězila. 

Myslím si, že děti i vedoucí si těchto čtrnáct dní více než užili. Byly to neuvěřitelné chvíle plné radosti a zážitků, během nichž se toho spoustu dozvěděli nebo i naučili. A též se domnívám, že už teď se zase všichni těší na Hodkov… 

Jaroslava Zimplová

krskova@rdmkv.cz | + posts

redaktorka