Pandemie připravila děti o sociální kontakt a přilepila je k počítačům, rodiče vystavila dvojí zátěži práce a celodenní péče o potomky, učitelé se ocitli ve zcela neznámých situacích vzdělávání na […]

Pandemie připravila děti o sociální kontakt a přilepila je k počítačům, rodiče vystavila dvojí zátěži práce a celodenní péče o potomky, učitelé se ocitli ve zcela neznámých situacích vzdělávání na dálku a bojují s nejistotou, zda je na druhé straně drátu vůbec někdo registruje. „Roste únava, frustrace, hněv,“ říká školní psycholožka Kateřina Lerchová. Ale poukazuje na to, že těžkosti lze využít i produktivně, ve škole i v rodině. A odhalit hodnoty, které nám již zevšedněly. „Tahle generace dětí najednou pochopila, co je to svoboda, protože pocítila její nedostatek.“

Jako školní psycholožka se staráte o duševní kondici žáků. Snažíte se mapovat, jak se dnešní doba vynucené sociální izolace podepisuje na dětech?

Před třemi lety jsem byla na konferenci s názvem Globální témata ve vzdělávání. Ve vzduchu tam visela otázka: Na co děti máme připravit? Co mají umět, aby zvládaly výzvy dnešní doby? No a výzva přišla. Je to svého druhu sociální experiment. Je důležité nashromáždit co nejvíc pozorování, dokud je vše tak akutní. Za rok to vyšumí, musíme to dělat teď. Tohle poznání potřebujeme, abychom děti uměli podpořit v tuto chvíli, ale bude se velmi hodit i v dalších zátěžových situacích, až přijdou.

Co dětem pomáhá takové situace zvládnout? Když to víme, můžeme tyto návyky a kompetence posílit. Takže ano, snažím se zjistit a vyhodnotit, co se s dětmi děje. Vystudovala jsem kromě psychologie i historii a přemýšlím o dnešní době i v historickém přesahu – co si z ní odneseme, v čem nás poučí.

Jakým způsobem zjišťujete, jak se dětí cítí, když nemáte obvyklou možnost pozorovat je ve třídě?

Otázkami typu „S čím se potýkáš?“ a „Co ti funguje?“. Z toho je třeba vyjít. Někdy dětem připravím i dotazník, naposledy to bylo před Vánoci. U mladších dětí používám obrázky. Spíš než vymýšlet pro ně a za ně, jak se mají chovat, sleduji, jaké strategie chování děti samy našly a úspěšně používají. Některé děti mají účinnější zvládací mechanismy než jiné, nemají je třeba úplně zreflektované, ale dělají to, co se jim osvědčilo. Je třeba se na to podívat víc zblízka, popsat to a využít ve prospěch těch, které potřebují víc vedení.

Co tedy děti ve vaší škole trápí nejvíc?

Mění se to. Na jaře to byl strach. Snad poprvé současná mladá populace pracovala s emocí ohrožení. Teď je to spíš frustrace z omezení, hněv. U celkem velkého počtu dětí vidím teď také projevy velké únavy. Je to pro ně opravdu těžké období. Ale když se jejich strádání správně uchopí, může to alespoň u některých zvýšit odolnost, posílit do budoucna jejich frustrační toleranci.

Celý článek dostupný na: https://www.eduzin.cz/covid-19/tahle-generace-deti-najednou-pochopila-co-je-to-svoboda-pocitily-jeji-nedostatek-rika-skolni-psycholozka/

krskova@rdmkv.cz | + posts

redaktorka