„S částí týmu, který na vývoji platformy pracoval, jsem se naživo nikdy neviděl,“ směje se vývojář aplikací Marek Mensa. Se svými přáteli dal na jaře dohromady tým dobrovolníků z celého Česka, který během pár týdnů naprogramoval aplikaci Učíme.se pro online výuku. Chtěli, aby učit online bylo pro učitele stejně jednoduché, jako když otevře dveře a vstoupí do třídy.
Jak vás napadlo, že se pustíte do vývoje vzdělávací platformy pro školy? Přece jen to není úplně váš obor.
To není, vyvíjíme aplikace pro organizátory akcí, což je obor, který byl postižený jako jeden z prvních hned během března. Před březnem jsme měli práce nad hlavu, pak byl najednou obrovský prostor a volné kapacity. Měli jsme dvě možnosti, buď pracovat na věcech, na které předtím nebyl čas, nebo věnovat kapacity jinam. Rozhodli jsme se pro druhou variantu, i protože jsme měli kolem sebe spoustu lidí, kteří řešili děti a vzdělávání. Navíc jsme už předtím o něčem takovém přemýšleli, a tak jsme své skici toho, jak by takový nástroj mohl vypadat v byznysovém prostředí, vzali a přizpůsobili pro potřeby dětí a učitelů.
V čem ta vaše „dospělá“ verze potřebovala upravit?
Snažili jsme se, aby to bylo jednoduché pro učitele i pro studenty. Naše představa byla, aby se žák nebo učitel mohli do platformy zaregistrovat stejně snadno a okamžitě, jako by otevřeli dveře do třídy. A také jsme se snažili platformu uzpůsobit školnímu prostředí. Proto se v aplikaci Učíme.se žáci hlásí a jsou vyvoláváni, učitel prezentuje na tabuli, děti mohou mít přiřazenou 3D postavičku, svého vlastního avatara… Snažili jsme se z platforem do té doby využívaných hlavně v byznysu vzít to nejlepší a usilovali jsme o hravost a jednoduchost.
Říkáte, že jste počáteční zmatky kolem distanční výuky pozorovali ve svém okolí. Vy sám máte děti?
Spíš sourozence, kteří jsou mladší než já, jsou na základní škole. Viděl jsem, že ty počátky byly opravdu hektické a ono se to učitelům nedalo zazlívat. Výuka nebyla dostatečná, viděl jsem, jak učitelé posílají e-maily rodičům a ti je pak přeposílají žákům, pak hotový úkol posílal žák rodiči a rodič učiteli. Bylo to dost pomalé a neefektivní, a pro nás byla motivace, že to můžeme pomoci zlepšit.
Jak jste začali?
Jako první jsme rozeslali přes facebook dotazník. Dostali jsme od učitelů téměř tisíc odpovědí, které potvrdily naše teze. A také jsme na učitele získali kontakty, což byla další motivace. Věděli jsme, že když něco vytvoříme, budeme to mít komu nabídnout.
Takže jste si prostě sedli a začali jste programovat? Kolik lidí se na tom podílelo a jak dlouho to trvalo?
Na začátku jsme byli tři, ale už za několik dní jsme si uvědomili, že to takhle úplně nezvládneme, a tak jsme rozhodili sítě po okolí. Ten problém byl fakt evidentní, a tak se našlo dost lidí, kteří nám dobrovolně nabídli pomoc, například programátoři, designéři. Bylo potřeba učitele edukovat i sbírat zpětnou vazbu. Všechno vznikalo hrozně rychle, řešili jsme hodně chyb a aktualizací třeba proto, že každý uživatel, který Učíme.se spouštěl, měl jiný počítač nebo kameru. Ale byly tam i filozofické potíže, jestli máme žáky pouštět do platformy bez registrace. Po týdnu se ze tří lidí stal tým dvanácti až patnácti lidí. Tou dobou byli všichni zavření doma, tak jsme to koordinovali na dálku. Jsou i ze vzdálenějších zákoutí České republiky, s některými jsme se dodnes neviděli jinak než online.
Jak dlouho trvalo, než jste do škol vypustili první verzi?
Naše původní představa, a teď se nesmějte, bylo vytvořit to za víkend, od pátku do neděle. To reálné opravdu nebylo. Asi po dvou týdnech jsme měli první beta verzi. Tu jsme testovali s několika učiteli, pak jsme ladili chyby a těsně před Velikonocemi jsme to vypustili mezi učitele, kteří nám vyplnili dotazník.
V té době se učitelé začínali seznamovat s už existujícími platformami jako Google Meet nebo Zoom. Proč k tomu přidávat další nástroj?
Je důležité podívat se i zpátky v čase. Situace je dnes jiná, tyhle služby byly samozřejmě hodně využívané, ale hlavně v byznysu. Učitelé sice věděli, že takové nástroje existují, ale měli z nich často strach, ne všichni se do online výuky chtěli pustit. No a my jsme jim chtěli nabídnout nástroj, který by jim umožnil, aby s jednoduchou online výukou vůbec začali. Když se naši uživatelé rozhodnou přejít na robustnější platformu, není to neúspěch. Výhodou Učíme.se je jednoduchost a kompletní přizpůsobení českému prostředí, je také zdarma a registrace uživatelů je nezávazná. Naše místečko mezi vzdělávacími platformami je malé, ale snažíme se to dělat co nejlépe.
Jak velké je to vaše malé místečko? Kolik učitelů Učíme.se využívá?
Momentálně je to přes 2,5 tisíce učitelů, od jara se v naší platformě pohybovalo přes 17 tisíc učitelů a žáků.
Co bude dál?
V tuhle chvíli chceme platformu nechat takovou, jaká byla na začátku. Až tahle akutní situace pomine, tak to je pořád otázka. Máme vymyšlené různé varianty, kudy se vydat, ale rozhodně chceme, aby Učíme.se dál učilo. Možná přibydou další funkce, z nichž některé by mohly být zpoplatněné, ale základní funkce budou dál fungovat stejně jako nyní.
Celý článek najdete na: https://www.eduzin.cz/covid-19/kvuli-lockdownu-meli-malo-prace-tak-naprogramovali-aplikaci-diky-ktere-ucitele-mohli-snadno-a-rychle-zacit-ucit-online/
redaktorka
