Po dlouhé a chladné zimě se v Norsku začíná konečně oteplovat. A není pro Nory lepší příležitosti k přivítání jara a užití si posledních chvil na lyžích či běžkách než Velikonoce.
Velikonoce neboli Påsken, se v Norsku slaví jinak než u nás. Studenti mají prázdniny od pondělí do pondělí, spoustu pracujících si bere volno na celý týden, do obchodu můžete jít naposledy ve středu a celá města se vylidní. Důvodem jsou rodinné pobyty v horách ať už ve vlastní nebo pronajaté chatě, nejlépe s výhledem na nějaký ten fjord.
Nikoho by nepřekvapilo, že Velikonoce jsou v Norsku hlavně o rodině, dobrém jídle a čase stráveném na čerstvém vzduchu, nejlépe na běžkách. Co však trochu překvapivé být může, jsou další zvyky a tradice, které na Velikonoce Norové dodržují.
Stejně jako u nás i Norové mají velikonoční vajíčka – Påskeegg. Narozdíl od českých kraslic, tahle vajíčka jsou papírová, velká a plná smågodt, neboli sladkostí a děti je dostávají ještě před Velikonočním pondělím nebo svou nadílku, stejně jako v Anglii, hledají kolem domu. Další sladkosti, které se na Velikonoce zvýší prodej, je oplatka Kvikk lunsj. Tento národní poklad, podobný KitKatu, však nesmí chybět ani v žádném batohu na horské túře ať už jsou Velikonoce nebo ne. Společně s pomerančem tak tvoří svačinu, která osvěží a dodá energii.
(Pomeranče se staly velikonoční tradicí pravděpodobně proto, že se do Norska dovážely pouze v zimních měsících a teprve o Velikonocích byly sladké. Přestože dnes mají v Norsku k dobrým pomerančům přístup po celý rok, tradice velikonočního pomeranče se udržela. Zároveň však osvěží po putování po horách či fjordech a je zdrojem vitamínu C, který se v chladnějším počasí vždy hodí.)
Dalším neobvyklým zvykem norských Velikonoc, je posedlost detektivkami tak zvanými Påskekrim. Detektivní příběhy jsou v Norsku oblíbené po celý rok, na Velikonoce však jejich oblíbenost ještě o něco stoupne. Krimi se na vás valí z rádia, televize, novin, dokonce najdete komiksové detektivní příběhy i na krabicích od mléka. Čtení či poslech detektivek je pak vedle deskovek a kvízů oblíbenou aktivitou o velikonočních prázdninách.
Počátek této “krimi” tradice sahá do roku 1923. V novinách Aftenposten byl před Velikonocemi otištěn článek s titulkem Bergenstoget plyndret i natt (Noční přepadení vlaku do Bergenu). Tento článek však nebyl článkem, byla to reklama na novou knihu Jonathana Jerva (což byli ve skutečnosti dva mladí spisovatelé Nordahl Grieg a Nils Lie). Kniha, respektive titulek, způsobila velké haló a od té doby se před Velikonocemi regály knihkupectví plní novými detektivkami.
Stejně jako u nás ani v Norsku se neobejdou bez výzdoby. Hlavní barvou celých svátků je žlutá. Malá kuřátka, žluté květy či další dekorace zdobí domácnosti a doplňují pohodovou atmosféru svátků.
redaktorka