Expedice za polární kruh

“Sýýýr”. Děláme si se spolužáky první společné selfie na letišti v Oslu. Využíváme náš skoro půlroční studijní pobyt v norském městě Lillehammer k prozkoumání dalších koutů Norska a vydáváme se na čtyřdenní výlet do Tromsa. Jelikož se však Tromsø nachází až za polárním kruhem a je od Lillehammeru vzdálené skoro patnáct set kilometrů, musíme letět letadlem. Já, jakožto redaktorka pro web Volnočasuj, si nenechám ujít příležitost představit tohle město i jeho čtenářům.

Tromsø, nebo taky tak zvanou bránu do Arktidy, chceme navštívit hlavně z jednoho prostého důvodu. Chystáme se tu ulovit polární záři. Tuto světelnou podívanou způsobuje proud částic vyvrhovaných při slunečních erupcích. Po nárazu do magnetického pole Země se v něm částice částečně zachytí a jsou vrženy do atmosféry. Zde se srážejí s molekulami vzduchu, což uvolňuje velké množství energie. Ta se pak na obloze projevuje jako Aurora Borealis na severním pólu, nebo Aurora Australis na pólu jižním, tedy dechberoucí polární záře. Naše první představení nastane asi po dvaceti minutách v Tromsu. Sice je to jen záře o menší intenzitě, ale i tak je to neuvěřitelný zážitek. Míhá se oblohou jako zelené vlny klidného oceánu a my se jich nemůžeme nabažit.

Přestože se nám už další záři zahlédnout nepodaří, užíváme si spoustu dalších nádherných výjevů. Navštěvujeme například malou vesnici na fjordu Ersfjordbotn a její kamenitou pláž s malým dřevěným molem. Šplháme na zasněženou horu Klokka Ti nad vesnicí, kde máme výhled i na vzdálenější hory a ostrovy. Tento výhled se jen tak neomrzí.

Stejně jako obraz celého ostrova, na kterém leží převážná část Tromsa. Shlížíme z hory Storsteinen, na kterou se vydáváme další den. Vidíme odsuď i Arktickou katedrálu – Ishavskatedralen – se skleněnou mozaikou. Ve skutečnosti to ale není katedrála, ale farní kostel, ve kterém se běžně pořádají mše. Pro jeho netypický vzhled někdy dokonce bývá přirovnáván k Opeře v Sydney.