Ohňostroje na Nový rok: Tradiční zábava nebo zátěž pro zvířata? Mají na Vysočině budoucnost?

Jsou ohňostroje důstojnou oslavou Nového roku, nebo jen bezohledným rámusem? Historie těchto rychlých světelných výbuchů na obloze je opravdu spletitá. Jejich nynější podoba má bohužel stále spoustu negativ. Která okresní města na Vysočině organizovala ohňostroj? A jaký názor na celou věc mají jejich starostové?

Ohňostroje jsou starší, než si myslíte

Předchůdce ohňostroje vznikl ještě před narozením Krista. S tímto třaskavým vynálezem přišli starověcí Číňané. První podobou byly podle všeho bambusové stonky, které při vhození do ohně kvůli vzduchovým kapsám explodovaly. Tyhle bambusové dělobuchy používali Číňané především k zahánění zlých duchů a to v rámci oslav nového roku.

Okolo sedmého až devátého století se podařilo opět v Číně vytvořit střelný prach. Ten se nasypal do bambusových větví a hodil do ohně. Tak vznikl vůbec první ohňostroj, jehož podstatou, ale byla velká rána ne světelný obrazec. K dalšímu vývoji přispěli války a děla. Přišlo se na to, jak cokoliv odpálit do vzduchu. Evropští šlechtici, kteří rádi zapalovali ohňostroje na svých slavnostech, proto již mohli pozorovat obrazce na obloze.  Jenže zatím pouze oranžové. Jejich barevnost přinesli až v devatenáctém století Italové, kteří se oproti ostatním evropským národům do ohňostrojů naprosto zamilovali.

A jak se u nás staly tradicí spojenou s novým rokem? To je tak trochu záhada. Za minulého století se ohňostroje používaly spíš při oslavách a s novým rokem se vůbec nespojovaly. Až na začátku nového tisíciletí se staly neodmyslitelnou součástí oslav ve většině států světa.

Proč vadí zvířatům?

Veřejnost má na ohňostroje různé názory. Zatímco před třiceti lety byly žádanou a vítanou atrakcí, v posledních letech se zvyšují počty odpůrců. 

Hromadné odpalování pyrotechniky má hned několik záporů. Především týkajících se zvířat. Z hlasitých výbuchů jsou zvířata jednoduše vyplašená. Například psi mají sedmkrát lepší sluch než lidé. Je tedy jasné, že z pro ně neidentifikovatelných ran, které velmi dobře slyší, jsou značně nervózní. Vnímají tento hluk jako nebezpečí a proto se schovávají na bezpečná místa a celý se třesou. Naprosto netuší co se děje. Některá zvířata jsou na tom, ale ještě hůř. Například ptáci žijící především ve městech často ve chvíli paniky naráží do různých oken a jiných překážek. Tyto srážky dost často končí smrtí.

Co si myslí o ohňostrojích starostové?

V poslední době se proti ohňostrojům brojí víc než kdy dřív. Víc a víc lidí si začíná uvědomovat, že Nový rok se dá slavit i jinak. Na Silvestra 2023 lidé odpalovali rozhodně méně. Kromě neorganizovaných ohňostrojů, které může odpalovat kdokoliv, mnohá města zvou své občany na organizovanou oslavu nového roku s ohňostrojem. Ministr vnitra Vít Rakušan apeloval na starosty okresních měst, aby od pyrotechniky upustili ne každé se ale tímto doporučením řídilo.

Zeptali jsme se proto starostů několika měst na Vysočině, jaký mají postoj k organizování veřejných ohňostrojů.

Starosta města Pelhřimova Ladislav Med napsal, že se v Pelhřimově nikdy žádný ohňostroj nekonal a tento rok nebyl výjimkou.

V podobném duchu se nesla i odpověď starosty Havlíčkova Brodu Zdeňka Stejskala. Ten v emailu sdělil, že ohňostroj v Havlíčkově Brodě nikdy nebyl tradicí a nové vedení radnice neuvažuje o změně. Novoroční ohňostroj vnímají jako problém, který ohrožuje zvířata a naopak se snaží občany osvětou přesvědčit, aby od podobné pyrotechniky upustili.

Na celou věc lze, ale nahlížet také z jiného úhlu.  „Třebíč pořádá novoroční ohňostroje tradičně a pravidelně. Občané města je vítají, o čemž svědčí každoroční hojná zvětšující se účast. Kvalitní organizovaný umělecký ohňostroj bereme jako důstojné přivítání nového roku, při kterém se mohou sejít přátelé, sousedé a známí či pouze spoluobčané včetně dětí a navzájem si popřát. Organizovaný ohňostroj vnímáme také jako protipól nekoordinovanému odpalování pyrotechniky během celého Silvestra či prvních okamžiků nového roku, které je umožněno téměř kdykoliv komukoliv,”vysvětlil postoj starosta města Třebíče Pavel Pacal.

Podle primátora krajského města Jihlava Petra Ryšky je novoroční ohňostroj a novoroční rozlévání svařeného vína a čaje tradiční akcí, na kterou se mnoho obyvatel těší.

Svým názorem přispěl i starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos. „V našem městě je novoroční ohňostroj tradicí. Děláme jej kultivovaně s hudbou a je velmi oblíbený. V jiné části roku je zde pyrotechnika koneckonců zakázána.

Já osobně pro ohňostroj nejsem. Myslím si, že přivítat nový rok lze i jinými způsoby, než hlukem, zplodinami a jistým nepořádkem, dopady pro well-being lidí i zvířat koneckonců známe a netřeba se rozepisovat.

Jsem rád, že dozrává doba, kdy se od ohňostrojů ustupuje a že běží na toto téma společenská debata. Tu hodlám v roce 2024 iniciovat jak v zastupitelském sboru, tak směrem k veřejnosti a uvidíme, zda nazrál nebo nenazrál čas i ve Žďáře ke změně.”