Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Zaměstnanci, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, mohou v kalendářním roce čerpat týden pracovního volna s náhradou mzdy či platu. O poskytnutí volna žádá zaměstnanec svého zaměstnavatele, zaměstnavateli pak náhradu mzdy refunduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Podmínkou poskytnutí tohoto volna je mj. skutečnost, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží, a že tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Kdo má nárok?

Nárok je definován v §203a zákoníku práce takto:

„Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci

a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a
c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.

(2) Pracovní volno zaměstnanci přísluší,

a) nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a
b) zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež.

(3) Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci za podmínek a v rozsahu uvedených v odstavcích 4 a 5 náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
b) práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.

Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat.

….

(7) Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší než 26 let.“

Nárok na náhradu mzdy nebo platu se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru (nelze využít v případě pracovníků na DPČ).

Jak o pracovní volno s náhradou mzdy požádat?

1. Zaměstnanec podá žádost zaměstnavateli o pracovní volno na tábor či sportovní soustředění.

Žádost nemá předepsanou formu, lze vyjít ze vzorů níže.
V žádosti musí být patrné následující skutečnosti:

• jednoznačná identifikace žadatele,
• období, na které žádá o pracovní volno,
• v jakém rozsahu z toho žádá o pracovní volno s náhradou mzdy (platu),
• potvrzení o splnění zákonných podmínek žádosti:
  • potvrzení, že pořadatelem tábora je ve veřejném rejstříku zapsaná právnická osoba, jejíž podstatnou částí hlavní činnosti je práce s dětmi a mládeží a jež existuje nejméně 5 let,
  • potvrzení statutárního zástupce organizace o tom, že žadatel/ka pracuje dobrovolnicky (bezplatně) celoročně minimálně 1 rok před konáním daného tábora/soustředění v rámci činnosti pořadatele
    s dětmi a mládeží – nutno rozepsat činnost podrobněji,
• datum podání žádosti, podpis žadatele
• potvrzení pořadatele, že se žadatel skutečně tábora zúčastnil (po uskutečnění akce). (VZOR v příloze tohoto článku)

Podle podmínek zaměstnavatele tuto žádost (a následné potvrzení účasti) zaměstnanec předá na personálním nebo mzdovém oddělení zaměstnavatele, popř. svému nadřízenému.

2. Zaměstnavatel schválí přidělení žádaného pracovního volna, resp. jeho placené části.

V případě, že zaměstnavatel shledá žádost zaměstnance jako opodstatněnou dle zákoníku práce a že zaměstnavateli nebrání v přidělení pracovního volna vážné provozní důvody, potvrdí zaměstnanci plán pracovního volna.

3. Zaměstnanec ve smluvené době a rozsahu čerpá pracovní volno.

Po skončení akce si nechá zaměstnanec potvrdit pořadatelem svou účast na akci.

4. Dohodnutou část z tohoto pracovního volna (max.1 pracovní týden) proplatí zaměstnavatel žadateli v běžném výplatním termínu.

V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Pro rok 2025 je stanovená částka 259,3 Kč/h.

Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený v předchozích odstavcích. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

5. Zaměstnavatel po vyplacení náhrady mzdy (platu) zaměstnanci podá na příslušnou OSSZ žádost o refundaci zákonem nárokovatelné náhrady.

K tiskopisu Žádost o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež podle zákona þ. 582/1991 Sb. přiloží doklad o vyplacení náhrady mzdy zaměstnanci (mzdový list, výplatní pásku, potvrzení o platbě) a o splnění zákonných požadavků ze strany zaměstnance (toto potvrzuje původní žádost zaměstnance a potvrzení účasti od pořadatele).

Zaměstnavatel může OSSZ žádat o refundaci nejpozději do 6 měsíců od vyplacení náhrady mzdy zaměstnanci.

Další podrobnosti o tom, kde a jak žádat o refundaci, najdou zaměstnavatelé ve sdělení ČSSZ: https://www.cssz.cz/web/cz/refundace-nahrady-mzdy

6. OSSZ posuzuje splnění podmínek nároku na úhradu náhrady mzdy nebo platu postupem upraveným § 123k a násl. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
7. Shledá-li OSSZ žádost zaměstnavatele úplnou a v souladu se zákonnou úpravou, proplatí zaměstnavateli vyplacenou náhradu mzdy zaměstnance do výše zákonného nároku.

Jen v případě, že při posouzení žádosti zaměstnavatele a souvisejících podkladů OSSZ dospěje k závěru, že poskytnutou náhradu mzdy nebo platu nelze zaměstnavateli uhradit, popř. ji nelze uhradit v požadované výši, obdrží zaměstnavatel o této skutečnosti písemné oznámení. Pokud s takovým vyřízením žádosti nebude zaměstnavatel souhlasit, pak může do 30 dnů ode dne doručení uvedeného oznámení podat příslušné OSSZ písemnou žádost o vydání rozhodnutí, k čemuž je OSSZ dle zákona povinna.

Zdroj: Česká rada dětí a mládeže