V Portugalsku mají na všechno čas, autobusy občas ani nedorazí, říká studentka Markéta Katrin Špoková

Poznávat novou kulturu, místa a lidi či studovat v cizím jazyce je nejspíš jedním z důvodů pro přihlášení se na program Erasmus+ každého studenta. Byl to důvod i jednadvacetileté studentky žurnalistiky na Masarykově univerzitě Markéty Katrin Špokové, která strávila pět měsíců na jihu Evropy.  

Proč sis pro svůj půlroční pobyt vybrala zrovna Portugalsko?

Hlavní důvod je, že jsem chtěla jet do nějaké přímořské nebo při oceánské země a v Portu má člověk velmi dobrý přístup na pláž. Chtěla jsem si vyzkoušet surfovat a zároveň zažít tu jejich veselou atmosféru. Vždy se mi líbily malebné uličky a zajímavá architektura a Portugalsko se svými známými dlaždičkami doslova na každém rohu mi přišlo naprosto ideální.

Jak na tebe působila portugalská kultura? Je v něčem rozdílná?

Portugalská kultura je rozdílná od té naší v tom, že tam mají na všechno hromady času (nebo si to aspoň myslí). Třeba jsme šli s kamarády na nějakou akci, kde sraz byl v pět, ale čekali jsme ještě minimálně půl hodiny, než se začalo vůbec něco dít. Ono je to tak občas i v Česku, ale tady to bylo opravdu na každé akci. Projevuje se to však i u věcí jako je hromadná doprava – běžné je třeba půlhodinové zpoždění autobusů, které taky nemusí přijet vůbec a přijede až spoj následující. Místní vypadali, že jsou na to zvyklí, ale nás Erasmáky to občas dost štvalo. Naštěstí aspoň metro jezdilo načas. 

A co Portugalci? Jsou v něčem jiní než my Češi?

Nevím, jak v jiných městech v Portugalsku, ale v Portu byli všichni neskutečně milí. Když jsem potřebovala poradit, tak mi velmi ochotně pomohli. A přestože často ani neumí anglicky, vždycky se nějak domluvíte. Celkově bych řekla, že jsou více veselí, usměvaví… takoví sluníčkoví.

Sluníčkoví stejně jako jejich počasí?

Od Portugalska by možná všichni očekávali krásné počasí, teplé jaro, ale opak je pravdou. Celý březen a duben nám tam propršelo. Třeba i několik dní v kuse. Ne takové ty deště, co máme v Česku, ale déšť s větrem, co převracel deštníky naruby. To nás, ty, co jsme byli v Portu poprvé na delší dobu, hodně překvapilo. 

Jak si byla spokojená s volbou školy?

V Portu jsem studovala Audiovisual and multimedia communication neboli audiovizuální a multimediální komunikace na Universidade Lusófona. Přišlo mi to docela rozdílené ten obor od toho, co studuji v Brně. Neměli jsme tam totiž vůbec žurnalistiku jako psaní a novinářskou práci, ale bylo to spíše o filmech, občas třeba zaměřené dokonce na hry a gaming. Ale i tak to bylo zajímavé.

Co jsi kromě návštěvy nové školy během Erasmu zažila nebo vyzkoušela?

Splnila jsem si přání a byla několikrát surfovat. Navštívila jsem několik dalších měst například Coimbru, Aveiro, tedy portugalské Benátky, Bragu a samozřejmě Lisabon. Využila jsem také příležitosti a letěli jsme s kamarády na Azory, ke kterým je z Portugalska jednodušší přístup. Ochutnala jsem portské víno a viděla spoustu západů slunce. Určitě by se toho našlo mnohem víc, ale to bychom tu byli do večera. 

Je něco, co tě takový dlouhý pobyt v zahraničí naučil?

Rozhodně. Méně se bojím oslovit lidi, o něco si říct a určitě jsem se zlepšila v angličtině. Taky mi to pomohlo k větší samostatnosti, protože na té portugalské škole byla poměrně zmatená organizace, což je taky docela typické pro Portugalce, takže jsme si hodně věcí museli zjišťovat a zařizovat sami.

Na co vzpomínáš nejvíce?

Nejraději vzpomínám na naši československou partu. Často jsme se scházeli, chodili spolu na pláž, kde jsme hráli na kytaru a zpívali, nebo jsme chodili do našeho oblíbeného baru, kam chodila většina Erasmáků. Taky ráda vzpomínám na ESN a akce od nich.

ESN? Co to je?

ESN je zkratka pro Erasmus student network. Je to organizace, která pořádá akce pro zahraniční studenty. Plánují pro ně seznamovací večírky, výlety třeba i do jiných měst či společné večeře a spoustu dalších. Všechny akce od ESN se mi moc líbily, šlo vidět, že si s tím dávají hodně práce. Taky je velmi obdivuju, protože to byli všichni dobrovolníci.

Přemýšlíš třeba už o dalším Erasmu?

Určitě, láká mě to, ale spíše až během magisterského studia. A klidně i zase do Porta. Ale na druhou stranu celý ten Erasmus je hodně o těch lidech, co tam člověk potká, takže kdyby tam nebyli ti lidé, se kterými jsem tam byla, tak bych z toho měla už úplně jiný zážitek. Kdyby ten druhý Erasmus byl lepší, tak by to upozadilo ty vzpomínky na tady tenhle, zároveň kdyby byl horší, tak by to zklamalo má očekávání, která jsou po tomhle Erasmu dost vysoká.