Chcete zůstat zdraví? Babské rady nad zlato

Podzim řádí v plném proudu a podobně rychlým tempem se blíží i začátek zimy. Zmrzlé prsty, šály i čepice jsou téměř na denním pořádku, ale proti mrazu nepomáhají leckdy ani tlusté pletené ponožky. Nastává půlroční období nachlazení a nemocí, proti kterým léky z našich domácích lékárniček nic nezmůžou. Nemusíte však zoufat, protože si nyní ukážeme několik babských rad, které možná ani neznáte. Třeba právě tyto rady vás osvobodí od mnoha hodin vysezených v čekárnách u praktických lékařů.

Neústupná rýma

Cibulový nálev – ne zrovna lákavě zní název této „babské“ magie. Jednoduchost jeho přípravy však pravděpodobně zaručuje jeho kvalitu. Na přípravu vám bude stačit pouze trocha medu a cibule nakrájená na kroužky. Obě ingredience stačí smíchat tak, aby veškerá cibule byla ponořená v medu a nechat odležet v chladu a temnu. Nejen pro lepší chuť, ale také jako nápomocníka proti zahlenění můžete do směsi přidat i vymačkaný, nebo nakrájený citrón. Lžičku vzniklého „sirupu“ si můžete vzít prakticky kdykoliv bude třeba. Lektvar totiž neobsahuje žádné nebezpečné látky, a tak se nemusíte bát předávkování. Optimálně vám však postačí pouhé tři dávky denně.

Křenová pasta – křen je známý pro své léčivé účinky. Díky silným silicím spouští rýmu, dezinfikuje dýchací cesty, působí jako antibiotikum a posiluje imunitu. Léčivou pastu z něj vyrobíte jednoduše. Čerstvý křen nastrouhejte najemno a smíchejte ho přibližně se stejným množstvím medu. Vzniklou pastu berte asi třikrát až pětkrát denně po čajových lžičkách. 

Inhalace – tato praktika je vám všem pravděpodobně velmi známá, a to převážně díky její zázračné účinnosti.  Její kouzlo spočívá pouze ve vaší trpělivosti a troše odhodlání. Vodu v hrnci zahřejte tak, aby se postupně začala odpařovat. Hrnec v tomto bodě sejměte ze sporáku a postavte na stůl. Teď už se stačí jen nad nádobu naklonit a přes hlavu přehodit ručník či utěrku tak, aby pára neutíkala pryč. V této pozici zhluboka dýchejte nosem asi 15 minut. Jednou za čas ručník odklopte a nadechněte se také čerstvého vzduchu ať vám inhalace není nepříjemná. Dejte si však, převážně u mladších jedinců, pozor, ať nedojde k opaření obličeje. 

Pro ještě lepší účinky přidávaly naše babičky do vody syrový nebo sušený heřmánek a dýchaly tak výpary z jeho macerátu. Nová doba přináší také nové alternativy, a tak téměř ve všech lékárnách naleznete aromatické oleje, jejichž zhruba pět kapek nahradí funkci léčivých bylinek. Přímo k inhalaci proti rýmě jsou doporučené například vůně eukalyptu, máty, borovice či Tea tree. 

Zajímavosti z historie – obdoba inhalace existovala částečně už ve středověku. Doboví doktoři proti rýmě doporučovali totiž čichat k vlastní právě sundané botě. Dlouhodobé nošení obuvi způsobovalo ohřátí materiálu a potu, který se postupně vypařoval. Pokud přehlédneme nemoci, které tato praktika z hygienického hlediska způsobovala, můžeme na ní hledět v podstatě jako úspěšnou.

Kašel a bolest v krku

Kromě praktik, které jste si výše již přečetli existují také lektvary připravené přímo proti kašli a k uvolnění krčního napětí. Neznamená to však, že například protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti medu, křenu, cibule, česneku nebo zázvoru nebudou proti kašli fungovat stejně dobře. Záleží na vás, jak tyto zázračné suroviny nakombinujete, ale v syrové podobě budou fungovat zaručeně všechny.

Sklenice mléka – tuto užitečnou surovinu má každý doma a asi málo z vás by řeklo, že má nějaké lékařské účinky. Už naše babičky však prolomily tajemství lahodného nápoje a spojily tak dobré s prospěšným. Stačí pouze ohřát zhruba sklenici mléka, přidat lžíci medu a špetku skořice. Samotné mléko může svou jemností zmírnit podráždění krku a působit proti hlenově. Sladký med lahodný nápoj dochutí a zároveň do seznamu zázračných vlastností přidá své antibakteriální a pro imunitní účinky. Jako třešničku na dortu přidejte skořici, která dochutí a ovoní mléčnou směs. Její antioxidační účinky zároveň s vlastností posílení imunitního systému doladí chuť i efektivitu do posledního detailu.

Kloktání slané vody – bolest krku je jedním z nejnepříjemnějších projevů nachlazení. Způsobuje například ztrátu chuti k jídlu nebo nemožnost mluvit. Kloktání slané vody je velmi starým a jedním z nejúčinnějších léků, které zmírňují bolest a další nepříjemné pocity s ní spojené. Stačí smíchat jednu čtvrtinu čajové lžičky soli ve sklenici teplé vody a kloktat po dobu třiceti sekund. Tento proces můžete opakovat několikrát denně podle potřeby. 

Priessnitzův obklad – už na začátku devatenáctého století se všude po světě začal praktikovat účinný recept v podobě potního zábalu. Funguje jak proti kašli a bolesti v krku, tak proti mnoha dalším onemocněním jako jsou horečky, záněty průdušek, angíny, laryngitidy nebo faryngitidy. Princip zábalu je jednoduchý. Přímo na tělo pacienta přiložte vyždímanou utěrku předem namočenou do studené vody. Mokrou látku překryjte igelitem (např. igelitovým pytlíkem nebo kuchyňskou stretch folií). Nakonec vše převažte a obalte tlustým ručníkem a zábal nechejte na těle přibližně dvě až tři hodiny. Tento postup lze opakovat až třikrát denně s minimálně tříhodinovými přestávkami.

Jak Priessnitzův obklad funguje? Jedná se o osvědčenou metodu, která pomáhá převážně s prokrvením postižené oblasti a s tím souvisejícím rychlejším hojením. V prvních minutách se pod studeným obkladem sníží teplota a cévy pod studenou látkou se stáhnou. Během izotermické fáze se teplota pod obkladem stabilizuje a cévy se po dobu půl hodiny postupně rozšiřují. Po uplynutí hodiny nastává fáze lokálního přehřátí v místě působení a pocení jedince. 

Středověk a nachlazení

Pokud vás historie medicíny fascinuje, určitě už znáte praktiky jako například pouštění žilou, trhání zubů či trepanace lebky. Běžným onemocněním v době středověku bylo však – podobně jako v současnosti – prosté nachlazení. Ne vždy si ale takové nachlazení neslo stejně prosté léčby jako v dnešní době. Některé procedury bychom mohli nazvat pouhou absurditou, ale ve středověku byly nedílnou součástí běžné medicíny. 

Hlavním, avšak drahým lékem, který si mohli dovolit jen ti urozenější je pachová žláza bobra. Obsahuje totiž látku zvanou kyselina salycilová, která je svou stavbou i svými vlastnostmi velmi podobná látce v nám známém aspirinu. Přestože nám tento druh léčby může znít zvláštně, vyžadoval určité vědecké znalosti, které jsou pro dobu středověku neskutečným pokrokem.Kromě česneku, heřmánku a dalších bylinek, které k léčbě nachlazení užíváme i v současnosti byla ve středověku k léčbě rýmy i kašle populární také pálenka. Zázrak spočíval v tom, že nachlazený si pomazal pálenkou tvář a zlehka jí čichal. Samozřejmě léčivé účinky mělo i vnitřní použití, které praktikujeme dodnes i my :).