Foglarovský Žlutý kvítek znovu ožívá

Ve Stínadlech, tajuplné městské čtvrti, panovaly mezi chlapci jednotlivých ulic ustavičně rozbroje a nepřátelství. Boje mezi nimi byly na denním pořádku, rány padaly vždy na obou stranách . Pojmy „přátelství“, […]

10. 11. 2023

Ve Stínadlech, tajuplné městské čtvrti, panovaly mezi chlapci jednotlivých ulic ustavičně rozbroje a nepřátelství. Boje mezi nimi byly na denním pořádku, rány padaly vždy na obou stranách . Pojmy „přátelství“, „čestnost“ a „mír“ byly většině tamních chlapců neznámy. Za jedné bitky, horší a ostřejší než všechny předchozí, vydal se Bert Komour, vedoucí jedné skupiny, k nepřátelské skupině, aby ji požádal o zastavení boje. Na cestě však byl zasažen kamenem do hlavy. Rána se znečistila a Bert za několik dní zemřel.
Chlapci ve Stínadlech rázem vystřízlivěli ze svého hněvu. Ustáli v bojích a ústy moudrého a šlechetného chlapce, Vojtěcha Vonta, prohlásili, že budou po věčné časy mezi sebou žít jen ve vzájemné úctě, přátelství a trvalém míru. Rakev Berta Komoura zasypali stínadelští chlapci žlutými kvítky, které rostly po celých Stínadlech. Aby jim připomínaly přísahu věčného míru mezi nimi připínali si je chlapci si i na klopy kabátů.

Žluté kvítky jsou znovu na světě!
Odznak, který se poprvé objevil 23. září 1947 v časopise Vpřed a čtenářům tohoto poválečného týdeníku ho nepředstavil nikdo jiný, než spisovatel Jaroslav Foglar. Nosit ho pak mohli hoši a děvčata, kteří souhlasili se zněním zásad jeho nositelů.

Co vlastně Žlutý kvítek symbolizuje a kdo by ho měl nosit na své klopě?

Ten, kdo mě nosí, odmítá jakékoliv násilí, bezpráví, hrubost a nečestnost. Je naplněn dobrou vůlí pomoci každému, kdo pomoci potřebuje a touhou po míru mezi jednotlivci i mezi celky.

Sedm pravidel symbolizuje sedm okvětních lístků Žlutého kvítku