Vzdělávací tábor pro nadšené biology

Když si představíme pojem „letní tábor“ asi se nám vybaví veselé aktivní dny strávené v partě kamarádů. Málo z nás si ale uvědomí, že kromě her lze na táboře zažít i zábavný styl výuky, ze které si malí nadšenci odnesou znalosti nejen z oblasti biologie. Máte-li doma nadšeného přírodovědce, možná byste měli příští rok zavítat do Hlavatců, kde dobrovolníci spolku Ve škole i mimo ni připravují už jedenáct let řadu fantastických vzdělávacích táborů.

Co je to Mikrosvět?

I přes tropické teploty se 17. července v Hlavatcích opět sešla skupina dvaceti devíti účastníků a sedmi vedoucích. Společně odstartovali pětidenní cestu za poznáním. Během pestrého programu, který si pro ně s partou šesti instruktorů připravila učitelka z táborského gymnázia Pierra de Coubertina Pavla Trčková: „Základem tábora je program zaměřený na mikroskopování, postupně doplňovaný terénními a dalšími programy. V roce 2009 – 2011 jsme spolu s mojí maminkou a dalšími kolegy z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a jinými přáteli vytvořili databázi mikroskopických úloh pro učitele přírodopisu a biologie. Jednalo se o jeden z prvním větších projektů Občanského sdružení Ve škole i mimo ni (dnes Ve škole i mimo ni z.s.), který vznikl s podporou společnosti Mikroskopy Arsenal a s.p. Lesy ČR a dalších partnerů. Od roku 2013 jsme začali nabízet i letní školu biologie pro mládež.“

„Mně se na táboře líbilo, že se všichni chovali ke všem hezky a bylo tu spousty milých lidí včetně vedoucích. Nejvíce mě bavily laborky, protože jsem se o mikroskopování zajímala a když vás něco zajímá, tak vám to jde líp. Doplňkový program s vedoucím týmu je prostě super. Nejvíc mě bavila hra Hutututu. Já jsem si našla spoustu nových přátel a našla jsem si novou zálibu. Táboráky jsou sranda, písničky jsou jednoduché a hezké, hry jsou super. Celkově hodnotím tábor 11/10. Jestli se tam uvidíme příští rok, moc se na vás těším,“ zhodnotila desetiletá účastnice Marie Vaňková.

Kdo jsou terénní odborníci a co mají s Mikrosvětem společného?

Součástí vědeckého programu byly návštěvy terénních odborníků, se kterými se pořadatelé seznámili převážně díky ekologické olympiádě středoškoláků. Táborské gymnázium Pierra de Coubertina totiž každý třetí rok spolupracuje na zajištění krajského kola této soutěže pro týmy středoškolských studentů. S Entomologem Alešem Bezděkem si účastníci vyzkoušeli za pomoci různých entomologických pomůcek nachytat a identifikovat hmyz z okolí nebo společně s botanikem Leošem Lipplem prozkoumali i ty nejméně nápadné rostliny, které nám rostou hned za humny.  Nejen o historii lovu ryb ale například o stavbě rybího těla se účastníci dozvěděli nespočet informací od rybníkáře Oldřicha Pechy ml., a ti starší si mohli zároveň vyzkoušet pitvu vlastníma rukama. Zajímavý program v podobě odchytu, identifikace nebo kroužkování ptáků si také připravil ornitolog Petr Veselý. „Denis Cmunt začal jako laborant těsně po maturitě v tom roce 2013 a je s námi dodnes, už jako velmi slibný mladý vědec na doktorandském studiu v Lausanne. Ostatní mladí programoví vedoucí jsou bývalí studenti, které jsem učila a oslovila ke spolupráci, nebo jako děti vyrostli na letní škole a pokračují ve spolupráci,“ doplnila Pavla Trčková.

Kdo může tábor navštívit?

Vlastně úplně každý. Tábor pořadatelé nabízí totiž na sociálních sítích i přes adresář uživatelů databáze úloh. I přes to je prý většina účastníků na táboře díky osobním známostem. Na prvních ročnících táborů byla menší účast, což Pavla Trčková připisuje převážně nedostatku techniky, kterou se ovšem spolek postupně dovybavuje. Nyní může tábor navštívit maximálně třicet návštěvníku, a to také z důvodu ubytovací kapacity v bývalé škole v Hlavatcích. Zájemci o tábor nejsou nijak vybíráni a pro příjezd neplatí žádná pravidla, jako například vítězství v soutěžích a tak dále. Podle Pavly jede prostě každý, kdo má zájem o přírodu a chce si zkusit mikroskopovat, nebo už si mikroskopování zkusil a baví ho. Většina účastníků jezdí na tábor opakovaně, což pojednává převážně o pestrosti přírodovědného programu. 

„Tábor jako tým považujeme za povedený, vyšlo nad poměry i počasí. Vždy nás těší, že za námi znovu přijíždějí účastníci až do posledního ročníku středních škol, třeba již po desáté. Znamená to, že jim opakovaně máme co nabídnout. Snažíme se, aby ta odborná část byla nějak zdravě doplněna zábavou (sporty, velká hra, táboráky), což se daří. Lidé, kteří vědí, do čeho jedou, se vracejí a většina lidí, kteří se s námi na akci potkávají k nám jedou rádi a umí si to užít. Potom je hezky a dobře všem,“ zhodnotila nakonec jedenáctý ročník tábora Pavla Trčková.