Tradice masopustu na Vysočině rozhodně nevymizela

Plesy, pestré barvy, maškary, dechovky. To vše a mnoho dalšího nám asociuje slovo masopust. Bylo tomu tak ale i dříve? A jak proběhl letošní masopust  na Vysočině?

Kdy a proč vlastně slavíme?

Masopust začíná právě po ukončení svátku Tří králů, tedy 6. ledna, a končí na Popeleční středu, což znamená že letos jsme se s oslavami rozloučili již 22. února. Pojmem masopust se dá však označit také třídenní svátek masopustní neděle, pondělí a úterý, který se slaví ke konci celého svátku, tedy před Popeleční středou. 

Oslavy masopustu pochází pravděpodobně již ze starověku z prostředí starého Říma. Příchod jara si lidé spojovali s všemožnými božstvy plodnosti, a proto jim pořádali oslavy na jejich poctu. O to pestřeji však začali celé období slavit již předkřesťanští Slované, kteří oslavám konce zimy nedali pouze rej masek ale i mnoho dalších masopustních zvyků. 

Svátek masopustu je spojen s všemožnými oslavami. S tanečními zábavami, zabijačkami, oslavami, průvody i svatbami. Během tohoto svátku převážně v minulosti také vznikaly všemožné vesnické i městské folkové kapely. Lidé se měli během masopustu do sytosti najíst a napít, protože po masopustu následuje čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, kdy se lidé zříkali jídla a dalších věcí, které pro ně byly postradatelné. 

Jaký je rozdíl mezi masopustem a karnevalem?

Slovo masopust, jak je již patrné z názvu, se skládá ze slovního spojení „opustit maso“ což je pouze doslovný překlad románského výrazu. Tento jednoduchý překlad se ovšem využil i v jiných jazycích, jako je například italština, jejíž název „carnevale“ známe i my v češtině. Jedná se tedy o dvě synonyma a jediný rozdíl mezi nimi je ten, že pochází z různých jazyků.

Vesnický průvod

Během masopustu po vesnicích a městech obcházely průvody místních obyvatel, kteří měli za úkol obveselit dům od domu. S různými místy se dodržují také různé tradice. Někde mládenci vbíhali do domu a chytali dívky a hospodyňky, které se poté musely vykoupit, nebo třeba obíhali chalupu, za což dostali malou odměnu. Po cestě mezi domy hrála hudba a u každého domu se zpívalo a tančilo. Nejvíce zaujaly nápadité masky jako například lovec, který si na řetězu vedl svého medvěda, dvojice lidí, převlečená za koně. Kominík, šašek, myslivec a stařena v průvodu také nesměli chybět a znak plodnosti nosili například převleky za cikánku s kočárkem, ženicha a nevěstu nebo zvířecí maškary čápa či kohouta. Neříkali bychom však pravdu, kdybychom mluvili o dávné historii, protože na nemálo místech se tyto překrásné tradice vyskytují i dnes. 

Masopust na Vysočině

Na masopustní akci jsme mohli i letos narazit téměř na každé vsi nebo ve městě. Často jsme se mohli například setkat s tím, že hudební doprovod nenabízely pouze folkové a dechové kapely, ale žáci z místních uměleckých škol.

Zajímavý maškarní průvod si nejen pro Jihlavské obyvatele připravili druhou únorovou sobotu například v Horním Kosově. Přestože se jednalo o místní premiéru při pořádání prvního ročníku této akce, vše se vydařilo a výsledkem byl krásně užitý den nejen pro rodiče a prarodiče, kteří byli doprovodit své potomky, ale hlavně pro děti samotné. Samotný dvouhodinový průvod byl obohacen o pravidelné zastávky během kterých jsme se mohli podívat na různé zajímavé  pohádky v podobě loutkového divadla. 

V Pelhřimově, známém jako město rekordů, nepřestali udivovat návštěvníky ani v době oslav. Nepřipravili si totiž pouhý pochod městem za hudebního doprovodu žáků zdejší základní umělecké školy ale během trhů na náměstí byla k vidění a také k ochutnávce téměř pětimetrová vepřová tlačenka.

Masopustní akci si pro nás na poslední únorovu sobotu připravila i Jihlavská Zoologická zahrada. Během ní jsme si mohli vyrobit pestré zvířecí masky a následně se zapojit do masopustního průvodu zoologickou zahradou. Navíc děti ve vlastních kostýmech mohli využít vstupného zcela zdarma.