![Na první pohled to jsou dva nesmiřitelné tábory – Hejného metoda a matematická klasika. Moderní metodu učí dnes v Česku 750 škol z více než celkových čtyř tisíc. A jestli […]](https://www.volnocasuj.cz/wp-content/uploads/2020/10/Navrh-bez-nazvu-2020-10-26T102555.119.png "Existuje zlatá střední cesta mezi Hejného metodou a klasickou výukou matematiky?")
Na první pohled to jsou dva nesmiřitelné tábory – Hejného metoda a matematická klasika. Moderní metodu učí dnes v Česku 750 škol z více než celkových čtyř tisíc. A jestli střední cesta je ta zlatá, se snaží zjistit na jedné základní škole v Krnově. „Základní početní úkony rozevíraly mezi dětmi nůžky, hledali jsme proto nějaké řešení a našli svoji metodu,” říká učitelka matematiky, obdivovatelka Hejného, ale i zastánkyně drilu, paní Petra.
„Neznám nic lepšího než Hejného metodu. Děti si vybudují neuvěřitelnou představivost a silné logické myšlení,” říká učitelka prvního stupně krnovské základní školy paní Petra. „Zjistila jsem ale, že některé děti ještě i v páté třídě počítají na prstech. Klidně i 35 plus 16. Že jim chybí klasické matematické spoje. Výuku to velmi zdržovalo a nůžky mezi rychlejšími a pomalejšími dětmi se stále více rozevíraly. Vlak jede jen tak rychle jako nejpomalejší vagón,” popisuje učitelka. A proto se nejen ona, ale i celá škola, vydala cestou kompromisu, který se na první pohled zdá nemožný.
Ze čtyř krnovských veřejných základních škol učí dvě školy matematiku klasicky, jedna striktně Hejného metodou na prvním i druhém stupni. A právě čtvrtá škola, kde učí Petra, aplikuje Hejného metodu ve výuce dětí na prvním stupni a přidává k ní i početní „dril” z tradiční výuky. „Chceme, aby se děti mohly věnovat logickému přemýšlení a neztrácely drahocenný čas počítáním na prstech,” vysvětluje motivy rozhodnutí učitelského sboru.
Škola zkušeností
Hejného metoda přistupuje k výuce matematiky netradičním způsobem. Její podstata vychází z respektování dvanácti základních principů. Ty se skládají do uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí, tvrdí společnost H-MAT, která metodu vyvinula. Staví na tom, že pracuje s konkrétními zkušenostmi, které děti už znají.
„Jedním z takových schémat je například prostředí autobusu. V zadání se dítě dozví, kolik lidí na jaké zastávce nastoupilo, kolik jich kam dojelo. Každý úkol má čtyři stupně obtížnosti. Ve složitější úrovni jsou například některé zastávky vynechané nebo v nich hraje rozdíl mezi muži a ženami. Myslím, že dítě, které touto výukou neprošlo od začátku, to musí nesnášet,” uvádí učitelka konkrétní příklad. „Součástí metody je, že si takové situace ve třídě přehráváme. Děti také musejí přijít na to, jak celý proces zaznamenat. Brzy zjistí, že si to všechno nezapamatují a že záleží i na způsobu zápisu. Když se jich zeptám, kolik lidí nastoupilo na zastávce C a oni nemají solidní záznam, jsou v koncích. Otázky pořád gradují. Vše se postupně rozvíjí a děti si na čím dál náročnější řešení přicházejí samy. A ti silnější pomáhají těm slabším,” přibližuje Petra průběh a principy výuky. K dalším ze zhruba 25 prostředí, v rámci kterých metoda operuje, patří například rodina či krokování. Tato prostředí se různě prolínají a motivují dětí k dalšímu poznávání. Na matematické zákonitosti tak děti nepřicházejí izolovaně, ale v kontextu jim známých prostředí.
Celý článek dostupný na: https://www.eduzin.cz/trendy-ve-vzdelavani/inovativni-metody/hejneho-matematika/z-hejneho-si-berou-logiku-z-klasiky-dril-jak-skoly-uci-matiku-kdyz-detem-nejde-nasobilka/
redaktorka
