Zamiluj si přírodu

Už i výzkumy zjistily to, co asi všichni tušíme: kdo má rád přírodu, ten ji i více chrání, angažuje se v ochraně přírody a chová se environmentálně šetrněji. Z hesla 80. let […]

17. 3. 2021

Už i výzkumy zjistily to, co asi všichni tušíme: kdo má rád přírodu, ten ji i více chrání, angažuje se v ochraně přírody a chová se environmentálně šetrněji. Z hesla 80. let poznej a chraň by se tak mělo stát spíš zamiluj si – poznej a chraň. A láska k přírodě, ta začíná tím, že do ní rádi a často chodíme, že pro nás není jen prostorem pro sport, hry, nebo vzdělávání, ale že si uvědomujeme její krásu, křehkost, že se umíme zastavit a zaposlouchat, dotknout, dokážeme přírodu ochutnávat všemi smysly.

Environmentální výchova dávno ví, že tento základ pro poznávání a ochranu přírody je klíčový v raném dětství, přírodu se musíme naučit vnímat a uvědomovat si její význam už jako miminko, jako batole či malé dítě. Tady je nezastupitelný význam rodiny, lesních mateřských školek, dětských oddílů i odpovědných školek, které tráví velkou část dne venku, a taky škol, především prvních stupňů. Zjednodušeně: děti v MŠ a první a druhé třídě si mají přírodu hlavně užívat a vnímat (válet sudy,
běhat ve sněhu, zahrabat se do listí), starší děti ji pak mají poznávat (jednotlivé druhy, zákonitosti jako je fotosyntéza nebo potravní řetězec) a taky zkoumat (sami zjišťovat, jak příroda funguje), na druhém stupni by děti měly umět popsat problémy naší přírody a hledat příčiny (umírající lesy, eroze, úbytek druhů) a konečně se chovat s ohledem i na potřeby přírody (spotřebitelství, doprava, rozhodování u voleb).

Ale vraťme se ke zmíněnému základu, který budeme nazývat senzitivita (vnímání přírody). Abychom dětem zprostředkovali krásy přírody, je třeba ji udělat co nejvíce atraktivní, udělat výlet jako příběh, využívat všech smyslů (choďte třeba bosí), nehonit kilometry, ale umět si užít pěkných míst (potok, kaluž, mlází, remízek), nehledat exotickou přírodu, ale skončit v lese za městem, u rybníka.

Pro intimní pobyt v přírodě je důležitá samota. Jak jen toho jsou děti schopné, nechme je v přírodě co nejvíce o samotě. Každý vnímá přírodu jinak, jiným tempem, někdo raději hledí do koruny stromu, jiný se vrtá v blátě nebo pozoruje mravence. Čím déle v přírodě jsme, tím víc jsme její součástí, k nezaplacení jsou třeba i třídenní dětské stanové tábory, fenomén, který není nikde na světě tak rozšířen, jako u nás. A největší vliv na náš vztah přírodě má divočina, rozlehlé bukové pralesy, přírodně se klikatící řeky a skalnatá pohoří. Pro pravý pocit z divočiny vyrážejte alespoň na Slovensko.

Nespojujme poznávání přírody (určování druhů, výuku biologie) se senzitivitou, když si jdete přírodu užívat, děti nepoučujete, hledejte společně krásu přírody, povídejme si, jak na nás působí třeba východ Slunce nebo zážitek z nočního putování, brodění řeky nebo procházka pralesem.

A taky pozor na negativní zážitky, pokud chceme, aby se děti do přírody vracely, musí mít jen ty dobré zážitky, až zkušení oddíloví matadoři ocení i to, že zabloudili, zmokli, nebo měli hlad.

Pokud se chcete zamilovat, nebo být průvodcem přírodou vašim dětem, sáhněte po osvědčené literatuře: Joseph Cornell a jeho Objevujeme přírodu.

Stáhněte si naši aplikaci, která nabízí stovku aktivit pro vnímání přírody. Nebo si kupte knížku Zamiluj si přírodu, kterou sestavili lektoři napříč středisky ekologické výchovy v ČR.

Martin Kříž, Učíme se Venku