K učení jen počítač nestačí

S jistou dávkou nepochopení a rozčarování sledujeme celospolečenskou debatu nad distanční výukou v základních i středních školách. Celé to působí dojmem, že zásadní je vybrat správné on-line prostředí, mít všichni všude a pořád připojení, každé dítě jeden počítač, webkameru a sluchátka. Že když učitel umí ve správné chvíli vypnout mikrofony, přes internet i hodnotit, tak má vlastně vyhráno.

Ale tohle přece není na distanční výuce ani to zásadní ani nějak podstatné. Copak pedagogické fakulty učí, jak správně držet křídu, jak vyvolávat, jak sjednávat pořádek a když tohle učitel umí, tak umí učit? Samozřejmě ne.

O čem bychom tedy měli přemýšlet, když se lámou ledy, rodiče nám vidí do naší didaktické kuchyně. Kdo je teď ten správný učitel? Asi ne ten, kdo převede frontální výuku ze stupínku na obrazovky, ani ten, co výstup oznámkuje místo do sešitu do formuláře… A stačí vlastně poslat video, křížovku a osmisměrku, najít co nejzábavnější způsob, hru na webu, zábavný test? Budeme se předhánět v tom, kdo zvolí méně a méně tradiční přesto on-line formu? Taky ne.

Pojďme své žáky naopak od počítačů vyhnat. Jinak rok 2020/21 bude rokem, na který žáci ani učitelé nebudou rádi vzpomínat. Pojďme se zamyslet, jak jinak teda učit, jak se vlastně učí distančně.

Neseďme jen u počítačů

Zahoďte učebnice a dávejte dětem takové úkoly, které je nepošlou zpět před obrazovky, ale třeba do přírody, dílny, knihovny.

Vzdělávání už od své podstaty nemusí být on-linová forma. Existují knihy, nejen učebnice, ale knížky z knihoven a knihkupectví. Teď je vhodná doba na to něco přečíst, ne nutně do češtiny, ale třeba v rámci dějepisu (historické romány), zeměpisu (cestopisy), přírodopisu (populárně naučné knihy).

Dělejme rukama

Matematika a konstrukce, obojí tak teoretické školní věci, které se dají doma, kde na to člověk má času kolik potřebuje, dělat nejlépe. Vyrábějme ptačí budky a krmítka, modely budov, mostů, aut, krajin… Měřme, vytyčujme pravé úhly, slepujme a stloukejme. Vařme. Třeba se i rodiče zapojí raději do takové činnosti, která má smysl, než do dalších a dalších nudných zbytečných a nepotřebných slovních úloh.

Učme se mezipředmětově, v souvislostech

Co kdyby úkol z češtiny a dějepisu byl jeden, že by se učitelé domluvili a žáci tak měli větší prostor na výuku v rámci dějepisu (práci s textem), to stejné v matematice a fyzice, přírodopisu a zeměpisu… Dávejme dětem badatelské úlohy a splníte třeba celotýdenním pozorováním všechny předměty. Teď je na bádání ideální čas.

Nabízejte volitelné úkoly

Pro někoho může být jednodušší fotit venku podzim, pro jiného se zavřít v tátově dílně, jiný bude pozorovat svoje morče. Každý má jiné možnosti, jiné koníčky, jiné rodiče. Co kdyby se teď každý vzdělával podle svých možností, třeba by k tomu ani nepotřeboval ten počítač.

Nechybí nám vědomosti, ale sociální kontakty

Nenamlouvejme si, že bez školy z dětí vyrostou nevzdělaní tupci. Někdy to ani škola nezachrání. Co je ale významný úkol škol? Socializovat žáka, děti si nacházejí svá místa ve skupině, mají tu kamarády,
s jinými se učí vycházet… Ale co teď? V době zavřených škol? Pokud to situace jen trochu dovolí, zadávejte úkoly pro skupiny, ve kterých by se žáci mohli potkávat, pracovat na společném projektu, výzkumu, cíli.

Pošlete děti ven!

Tohle píšeme s vykřičníkem, Pokud je něco potřeba v době pandemie, pak si udržovat fyzickou, sociální i psychickou kondici. Baterky se dobíjejí nejlépe venku, naordinujte dětem výuku tak, aby tam mohli být s úkoly i bez nich. Nechejte je pracovat s přírodninami, které si z venku donesou, nechte je tam fotit, malovat, měřit, hodnotit, hledat a bádat. Nejlépe napříč předměty, prakticky a spolu.

Nechejte děti hodnotit se samy

Teď už to známky ani nevytrhnou ani nezachrání. Zkuste jinou formu motivace, výsledek ve školním časopise, model v prostorách školy, práce na společném výzkumu, kde má každý dílčí výsledek smysl.
A vím, je to těžké, ale zkuste alespoň v tomto ve škole táhnout za stejný provaz…

Náměty na výuku v době pandemie, tu off-line, tu s knížkou, kamarády, tu, co probíhá venku nebo v dílně a kuchyni najdete tady…

Autor:
Ing. Martin Kříž