Velká většina z nás se v těchto dnech připravuje na Vánoce. Doděláváme cukroví, probíhá vánoční úklid (nebo se o něm alespoň mluví), dárky jsou skoro všechny zabalené a děti už se opravdu nemůžou dočkat.
V prosinci se ale neslaví jen Vánoce, je to i čas židovského svátku světel – Chanuky. Jeho význam je úplně jiný, než význam Vánoc. Víte, proč vznikl a jak ho židé oslavují?
Chanuka je pohyblivý svátek, datum se určuje podle židovského kalendáře. Začíná 25. den měsíce kislev. Tento rok tedy od 10. do 18. prosince. Je to svátek znovuzasvěcení Chrámu. Židé byli totiž dlouho v zajetí Syřanů, kteří je nutili klanět se cizím bohům a jednat proti svému přesvědčení. Když se židům podařilo se osvobodit (v roce 165. př.n.l), a získat tak zpátky i Chrám, chtěli na znamení znovuvysvěcení zapálit svíce menory (sedmiramenného svícnu). Zjistili však, že zbyla jen jedna nádobka s olejem, který vydrží hořet jediný den. Výroba dalšího oleje byla náročná na přípravu, trvala celých osm dní. Přesto židé lampy menory naplnili, a prý se stal zázrak, olej vydržel hořet osm dní, až do doby, než měli hotový nový olej. Rok poté vyhlásili rabíni osmidenní svátek chanuka, jako oslavu této události.
Asi nejznámějším chanukovým zvykem je zapalování osmiramenného svícnu, zvaného Chanukia. Svícen má osm ramen v řadě, a pak jedno oddělené, pro svíčku, které se říká šamaš, tedy sluha nebo pomocník. Ten zapaluje ostatní svíčky, první den chanuky jednu, druhý den dvě, a stejným způsobem po celých osm dní, podobně, jako u adventního věnce.
Při zapalování chanukových svíček se zpívají tradiční písně. Jsou dvě, jmenují se Hanerot halalu (tyto svíčky) a Maoz cur (mocná skála). Židovské děti se je obvykle učí zpívat ve škole. Po dobu svátku se také mění složení židovských modliteb. Nad svíčkami se odříkávají požehnání, naopak se vynechávají kající modlitby apod. Chanukové svíce se zapalují po setmění, což je pro židy začátek nového dne.
K Chanuce se podobně jako k vánocům pojí typická jídla. Jsou rize židovská, připravovaná na oleji, který k chanuce neodmyslitelně patří. Často se podávají koblihy (gufganiot) nebo bramborové placky či bramboráky (levivot/latkes).
Postupem času přibyla k Chanuce i tradice dávat dětem drobné dárky. S původem svátku to nemá nic společného, spíš jde o to, aby se děti necítily v nevýhodě oproti kamarádům, kteří slaví Vánoce.
Věděli jste, jak Chanuka probíhá? Znáte někoho, kdo neslaví Vánoce?
Zdroje:
https://izrael.avetour.cz/vanocni-svatky-v-izraeli.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chanuka
redaktorka