Letní šmoulí dobrodružství

Uteklo to jako voda a z tábora už jsme všichni zase doma. Naše parta vedoucích ze spolku KULÍŠEK Žďár nad Sázavou se i letos společně se čtyřiceti dětmi vydala na letní tábor. […]

29. 8. 2020

Nezařazené

Uteklo to jako voda a z tábora už jsme všichni zase doma. Naše parta vedoucích ze spolku KULÍŠEK Žďár nad Sázavou se i letos společně se čtyřiceti dětmi vydala na letní tábor. Letošní rok nás čekal týden se Šmouly.

Šmoulové potřebovali pomoc od malých táborníků, neboť jim někdo rozbořil celou vesnici. Aby mohli vesnici znovu postavit, potřebovali od nás pomoci s jejich běžnými povinnostmi. Děti pomáhaly pilně mnoha Šmoulům. Mlsoun je poprosil o pomoc se zásobami na zimu. Sbírali jsme
ovoce, které Mlsoun potom zavařil. Také jsme zjišťovali, kam se poděly ztracené šmorůvky. Všichni jsme si byli jistí, že v tom měl prsty Gargamel a jeho pomocníci, ale důkazy nebyly jednoznačné a nikoho jsme nechytli při činu. Přesto se Gargamel objevil v několika neočekávaných chvílích a my
jsme museli se Šmouly vzít nohy na ramena.
Jednoho večera jsme se museli vydat do jeho hradu, ale museli jsme být jako myšky. Gargamel sice spal, ale on i kocour Azrael mají slabý spánek, stejně tak Gargamelovi pomocníci, a tak jsme museli dávat pozor, aby nám nešustila ani tráva pod nohama. Většina Šmoulů se snažila přiložit ruku k dílu a pomoci postavit vesnici, a tak nové chaloupky rychle přibývaly. Ale Šprýmař a Mrzout nám to ztěžovali. Šprýmař bral situaci na lehkou váhu a jenom si z nás střílel. Mrzoutovi se do ničeho nechtělo a připravil si pro nás náročné úkoly jako třeba bobříka mlčení. Naopak Šmoulinka nás chtěla odměnit za pomoc, a tak si pro nás připravila několik druhů tvořivých aktivit. Vyrobili jsme si šmoulí trička, náramky, a dokonce i hezké věci ze samotvrdnoucí hmoty. A Lenoch? Přestože ho známe, překvapilo nás, jak při stavbě pomáhal.

Taťka Šmoula nás celý týden jen chválil. Spolu s Kutilem jsme mu vyrobili hned pět jeřábů, a tak Šmoulové mohli pracovat na stavbě nové vesničky mnohem rychleji. Jeřáby se hodily na zvedání a přemisťování těžkého materiálu. Tím týmy pomohly Šmoulům přistavět poslední šmoulí domečky.
Celý týden jsem ale pořád jenom nepracovali, hráli jsme deskové hry, vybíjenou a další hry, při kterých jsme si užili mnoho legrace. Všichni museli uznat, že nejen Šmoula Šprýmař umí ostatní zabavit. Například Koumák nebo Fešák uměli vymyslet pořádnou zábavu, o Nešikovi nemluvě. Tomu šla nejlépe pantomima.
Vesnice byla postavená, všichni se radovali. Ráno jsme se ale probudili na tváři jsme měli modré tečky. Byla to šmoulí vyrážka. Všichni jsme se báli, že budeme hodně nemocní a šli jsme si pro radu k taťkovi Šmoulovi. Ten nás ale uklidnil, znal totiž lék i cestu k němu. Tu nebylo lehké překonat, ale
zvládli jsme to! A šmoulí vyrážky jsme se zbavili.
Pak už nic nebránilo tomu, abychom oslavili dostavbu vesnice. Hrála hudba, Šmoulové pro nás připravili občerstvení, a ještě jsme od nich dostali odměnu a na památku nám věnovali diplomy.

Tábor se nám vyvedl. Dny, které nám propršely, jsme si vynahradili aktivitami a hrami v jídelně, které nebyly o nic méně zábavné než ty venku. Šmoulové nyní mají svojí vesnici zpět a my doufáme, že se
jim bude i nadále dařit a Gargamel nad nimi nevyzraje ani v budoucnu. Jsme všichni moc zvědaví, jaké dobrodružství nás bude čekat příští rok. Možná budeme zase někomu pomáhat nebo budeme muset s někým zápolit. Anebo oboje? Necháme se překvapit. Všichni vedoucí se na příští tábor už zase náramně těší a doufají, že se k nám zase přidáte!
Simona Dvořáková